Recenze praček Philco
V této sekci se chci věnovat recenzím praček, které vlastním. Chci tak pomoci lidem, kteří váhají zda pořídit, nebo ne. A pokud pořídit, tak který model...
Philco W401
Tento typ byl uveden na trh počátkem 80. let minulého století. V době svého uvedení se jednalo o jednu z nejlepších praček v Evropě. U nás v bývalém ČSSR to byla pračka technicky nejlepší. Na první pohled je pračka elegantní. Nesází na žádné výstřelky. Vše je jednoduché, ale o to líbivější. Díky jednoduchosti designu pračka pomaleji stárne a stále vypadá slušně. Začneme u přední strany, která je snad u každé pračky tou nejzajímavější. Na vrchu přední strany se nachází ozdobné plastové lišty a mezi nimi panel. Všechny plasty na přední straně jsou vyrobeny kvalitně a na dlouhou životnost. Pokud začneme z levé strany, tak zde je násypka pro prací prostředky a aviváž. Násypka je rozdělena na 3 komory (C/B/A). Směrem k pravé straně se pak nachází 3 tlačítka. První tlačítko je Start, které zároveň slouží k posunu jednotlivých fází v rámci pracího programu (řečeno jednoduše - pokud se vám zdá, že např. předepírka trvá moc dlouho, pak toto tlačítko zmáčknete a dokud ho nepustíte, tak se daná fáze programu zkracuje, nebo jí lze zcela přeskočit). Následuje tlačítko klíče, které slouží k otevření plnícího otvoru. Je zajímavé, že pokud je volič programů v poloze 0, tak skleněná plnící dvířka nelze otevřít tlačítkem. Posledním tlačítkem na panelu je menší náplň pračky a tedy snížení hladiny vody. Nyní se dostáváme k voliči programů. Ten je proveden v podobě otočného spínače. Okolo otočného spínače se nachází číslice od 0 do 13. Posledním prvkem na předním panelu je ukazatel fáze, ve které se daný program nachází. Pod panelem se nachází plnící otvor, který je osazen skleněnými dvířky (neskutečně úchvatné je přes toto sklo pozorovat jak pračka pere - kapky vody všude možně stékají, prádlo se různě "převaluje"...). V pravém dolním rohu se pak nachází filtr. Filtr je uživatelský velmi dobře přístupný a pohodlně jej lze vyjmout a čistit. Zde je také ukryto nouzové otevření skleněných dvířek, které je vyřešeno v podobě provázku, za který se v případě potřeby zatáhne a ten uvolní dveře kdykoliv. To je celý výčet prvků z přední strany. Pokud budeme pokračovat na boky pračky, tak zjistíme, že se zde nic zvláštního nenachází. Možná snad jen prolisy v plechu pláště pračky. Na zadní straně pračky se pak nachází připojení pro teplou a studenou vodu. Pokud zapojíte přívod pouze k ventilu studené vody, tak vám pračka nebude řádně fungovat. Pro přívod pouze studené vody je třeba mít našroubovaný směšovač. Bohužel v dnešní době je směšovač nedostatkové zboží. Kromě přívodu vody do pračky se na zadní straně nachází poklop, který je připevněn několika šrouby. Výčet končíme elektrickou přívodní šňůrou. Spodek pračky není nijak zakrytován, proto jím lze vidět co se uvnitř pračky skrývá. Tíhu pračky nesou "nožky", na kterých je navlečena guma. Tyto "nožky" jsou v podstatě šrouby se závitem, díky čemuž lze měnit jejich vyšroubovanou délku. Toto opatření umožňuje dostat pračku do určité horizontální roviny (v rámci podmínek povrchu). Vrch pračky jsem záměrně vynechal, protože se zde nic zvláštního nenachází.
Další část je věnována samotnému praní. Začneme od začátku, tj. plněním pračky. Plnící otvor pračky je dostatečně velký. Někoho může zaskočit otevírání pomocí tlačítka na panelu (má symbol klíče). Je to ale velmi návyková věc, zvláště pokud si oblíbíte zvuk doprovázející "vystřelení" dveří. Tedy otevřeli jsme a naplnili. Nyní k pracím programům. Moderní pračky nabízejí velmi často nespočet programů a různých variací k nim. V našem případě si vystačíme s 12 programy, protože 13. pozice v programech je vyhrazena pro nulování programů. Avšak prakticky použijete max. 5 programů. Většinou pereme bavlněné věci (většinou s příměsí nějaké té uměliny) a pohybujeme se okolo 30-40°C. Na toto nám postačí program 3, tj. Intenzivní ekonomické praní 40°C. Teplota je sice psaná na 40°C, avšak reálně bývá teplota nižší (kolem 35°C). To je takový zlatý střed. Pokud chceme prát prádlo, které snese vyšší teploty, pak zde máme intenzivní ekonomické praní při 50°C a 60°C. Všechny tyto programy mají předepírku při 35°C. Pak zde máme normální praní, kde jsou zastoupeny snad všechny teploty od 40°C do 90°C. Vybere se tedy každý. Ačkoliv se někomu může zdát 12. programů na praní málo, oproti novodobým pračkám, kde se počty programů mohou vyšplhat k desítkám, tak si nyní spočítejte, kolik z toho množství reálně používáte. Jistě se nedostane k číslu vyššímu, než je 12. Máme tedy prádlo v pračce, vybrali jsme si program (pokud by chtěl někdo vědět o programech více, tak se může podívat do galerie, kde je vyfocen návod k W401) a nyní k násypce pro prací prostředky. Násypka má 3 komory. Dvě jsou určeny pro prací prostředky a jedna pro aviváže. Komora A je určena pro prací prostředek pro předepírku. Komora B je určena pro normální praní. Poslední C je pro aviváže. Pokud máme tedy program s předepírkou, pak použijeme všechny komory násypky (většina z nás jistě používá i aviváže). Pokud máme normální praní, pak použijeme komory B a C. Máme tedy naplněnou pračku, zvolený program a prací prostředky v jednotlivých komorách násypky. Ještě bychom měli zkontrolovat, zda prádlo v bubnu je rovnoměrně rozprostřeno (to kvůli odstřeďování, aby pračka "neposkakovala"). Teď už konečně můžeme zmáčknout tlačítko start. U moderní pračky by nám stačilo jen krátce zmáčknout. Zde je však třeba trošku déle podržet, aby se Holzer "chytil". Velmi návykové u této pračky je, že tuto pračku můžete také do jisté míry řídit vy. A to tím, že pokud vám přijde nějaká část programu moc dlouhá, nebo krátká, pak jí lze buď přeskočit, nebo opakovat. Na všechno nám stačí kouzelné tlačítko startu. Po této stránce je praní náhle zábavnější. Na druhou stranu, asi drtivá většina lidí, si pračku pořizuje aby prala a ne na hraní. I zde Philco nezklame. Tedy zapnete a pak už je jen na vás, jestli se rozhodnete dívat se na to, jak se prádlo a voda převaluje v bubnu. Je to krásný pohled. I zvukový projev Philca je krásný. Pokud však chcete pračku s nízkým hlukem, určitě si Philco nepořizujte. Není to sice žádná tragédie, ale pokud jí srovnám s moderními pračkami, pak je hlučná.
Na konec chci napsat, že pračka W401 je sice starší babička (s nějakou tou slabinou), ale o to spolehlivější. Je to nejlepší pračka, kterou jsme kdy v rodině měli ( před ní jsme měli Candy, Romo, Hotpoint, Zanussi a Bosch). Jistě je toto velmi subjektivní, ale věřte, že pokud zakusíte, jen těžko budete Philco W401 měnit za jinou.
Philco W40A
Model W40A byl uveden na přelomu 70. a 80. let. V době svého vzniku byla pračka navrhována jako poslední větší modernizace W40, ze které do značné míry vychází. Tento model v portfoliu výrobce plnil hlavně úlohu vyplnění mezery mezi tím, než zcela naběhne do výroby model W401 a jeho příbuzné modely. Do ČSSR se pračka W40A dovážela, i když ne v tak hojném počtu, jako třeba W40. Bylo to dáno mimo jiné tím, že v době, kdy se W40 dovážela byla jediný model, co k nám byl dovážen. Avšak v 80. letech byla situace jiná, neboť na trhu byly stále zbytkové zásoby W40S, na pulty obchodů mířila W40A a výrobce měl v úmyslu uvést brzy model W401. A do této situace se k nám dostává W40A. (Faktem ovšem je, že na vnitřním trhu v ČSSR nebylo oficiálně praček Philco mnoho. Ovšem to jen zdánlivě. Praček Philco bylo v oné době více, než si mnoho nezasvěcených pamětníků myslí. Vedoucí obchodů, kde šlo pračky sehnat měli totiž plán a ten byl například prodat tento měsíc 20 praček Philco. Když pomineme různé čachry, tak do obchodu přišlo třeba 40 praček, ale plán byl přeci jen 20, tak je třeba se řídit plánem a nikoliv poptávkou. Tudíž ve skladu se nacházelo 20 praček nad plán. Tyto pračky se právě dost často dostávali za úplatky. A nikdo už se příliš netrápil tím, že ve skladu chybí např. 8 praček.)
Jako první se v recenzi vrhneme na vzhled. Na estetické stránce pračky je vidět její stáří. Na druhou stranu, byl design modelu W40 tak zdařilý, že si ho továrna dovolila poměrně dlouho vyrábět a ještě dvakrát zmodernizovat v podobě W40S a W40A. Z dnešního pohledu vypadá W40A opravdu archaicky, možná starší, než kolik ve skutečnosti má. Začneme čelní stranou pračky - konkrétně od vrchu. Zde se vlevo nachází násypka i jednoduché symboly k programům. Pokračovat můžeme k oranžovému tlačítku, které slouží ke spuštění stroje a lze s ním rovněž přeskakovat jednotlivé fáze programu. Následuje bílé tlačítko, které se vztahuje k programům, tedy jestli budeme prát v programu pro špinavější, nebo méně špinavé prádlo. Vršek zakončíme jedním otočným kolečkem, kterým se volí programy a ukazatelem ve které fázi se nachází prací program. Při bližším zkoumání voliče programů zjistíme, že programátor umí 15 programů. Pračka je osazena na svou dobu skvělým programátorem Holcer, který má nádherný zvuk. Ukazatel fáze se pak skládá z otočného průhledného středu s ukazatelem a okolo vyobrazených symbolů fází praní. Vše je naprosto jednoduché a přehledné. Výše jmenované prvky jsou obklopeny ozdobnými lištami z umělé hmoty. Ozdobné prvky jsou součástí panelu, který je rovněž z umělé hmoty. Je třeba smeknout nad kvalitou umělé hmoty, protože je stále v super kondici. Pod panelem jsou skleněná plnící dvířka. Rám okolo skla je opravdu ze železa a chromu. Je to tedy kus poctivé práce a ku podivu příliš nerezivý. V pravém dolním rohu se pak nachází dvířka, za kterými je ukryt filtr. Na rozdíl od velké spousty dnešních praček je filtr velmi dobře přístupný. Boky pračky vynecháme, neboť se tam nic zvláštního nenachází a přejdeme rovnou na zadní stranu. Zde můžeme nahoře spatřit dva plastové vstupy se závity určené pro přívod teplé a studené vody. Jsou to pozůstatky experimentu, kdy se v pračkách neměla voda ohřívat spirálou, ale míchat studená a teplá přímo z potrubí. Tento způsob se však neosvědčil a tak teplotu vody opět určujeme ohřevem spirály. Dále si můžeme povšimnout přívodní šňůry a plechového krytu. Za krytem se ukrývá vana a elektromotor. Zadní stranu zakončíme hadicí pro odvod odpadní vody z pračky. Spodní strana není kryta a pokud pračku nakloníme, tak můžeme vidět vnitřek pračky v celé parádě. Vrchní strana není rovněž nijak zajímavá. Pokud se pustíme do hodnocení šasi pračky, pak jednoznačně největším kladem je jeho robustnost. Ano koroduje, ale než zcela zkoroduje, tak to nějakou tu dobu trvá. Největším záporem je při manipulaci hmotnost a v případě provozu častá koroze plechu, který obklopuje násypku. Místo okolo násypky je vždy nejvíce citlivým místem u všech praček. Toto místo je také první, kde se objevuje ve větší míře koroze i u novějších praček. Celkem můžeme šasi hodnotit jako povedené.
Technická část pračky. Pračka je zástupkyní léty prověřené koncepce, která spočívá v hnacím elektromotoru s kolem, které pohání řemen a ten následně roztáčí velké kolo spojené s bubnem pračky. I když se v dnešní době snaží výrobci o nové řešení v podobě motoru, který je s bubnem přímo spojen hřídelí, tak toto řešení zatím není příliš spolehlivé. O pohon se stará elektromotor z MEZu. Avšak oproti W40 už není tak spolehlivý a kvalitní. Motor se totiž při větší zátěži začne přehřívat. Pokud tedy dojde na odstřeďování, tak velmi často nedoběhne do řádného konce, ale vlivem překročení teploty 120°C je činnost motoru přerušena. Tudíž nedojde k řádnému dokončení odstřeďování. Když výrobce došel na tuto závadu, tak umožňoval motory měnit v rámci záruky, avšak ne každý se toto dozvěděl a tak většina netušících lidí motor neměnila. Zbytek součástek je však velmi kvalitní a jejich kvalitu by mohly i nejnovější pračky závidět.
Samotné praní je poměrně jednoduché a návykové. Plnící otvor je dostatečně velký. Jen je třeba si dávat pozor (podobně jako u všech ostatních starších praček) aby prádlo bylo v bubnu rozprostřeno rovnoměrně, protože pokud tak neučiníme, tak odstřeďování bude připomínat mírné rodeo, nehledě na větší opotřebené pračky. Pračku jsme tedy poměrně pohodlně naplnili a do pračky můžeme dát až 5 kg prádla. Nyní si zvolíme z bohaté nabídky programů, které jsou vyobrazeny na násypce. Máme tedy zvolen program pomocí otočného kolečka. Nyní nasypeme do příslušné násypky prací prostředek a můžeme dát i aviváž. Pokud zvolíme program s předepráním, tak nasypeme do všech komor násypky. Pokud nemáme předepírku, tak nasypeme do komory B a komora C je pro aviváž a podobné prostředky. To jestli pračka provede předepírku, nebo ne určuje poloha tlačítka vedle oranžového tlačítka Start. Pokud je tlačítko ve vrchní poloze, pak se předepírka nekoná, protože nahoře je vanička přeškrtnutá. Pokud zvolíme dolní polohu, tak je předepírka aktivována. Předepírka má konstantní hladinu a spotřebuje více vody, než samotné prací programy. Ony zmiňované symboly můžete vidět i na násypce s přehledem programů. Máme tedy zvolený průběh praní a nyní můžeme pračku zapnout tím oranžovým tlačítkem Start. I když máme na pomocí otočného kolečka vybraný program a máme zapnuté tlačítko Start, přesto pračka nepojede. Teprve při delším stisku tlačítka Start se daný program rozběhne. A začne podívaná za kterou se bude v budoucnu platit. V pekelném stroji nejdříve zacvaká Holcer, pak sepnou ventily a napouští se. Poté přichází na řadu elektromotor, který ale dělá zvuky, jako by v něm běhali skřítci. Pračka si napouští a občas pootočí bubnem, aby prádlo nasáklo vodou. Je to neskutečně návyková podívaná. Je to jako sledovat v pohybu staré auto na veteránském srazu. Obdivujete jak po těch letech to stále funguje (samozřejmě musí být péče)... Navíc podobně jako to staré auto, tak i tuto pračku ovládáte opravdu. Pokud si usmyslíte, pak můžete různé fáze přeskakovat, nebo naopak opakovat. Můžete přidat více vody. Pokud jste zdatní, pak můžete "snímač" hladiny spínat, nebo rozepínat vy a nikoliv tlak v hadičce od dna vany pračky. Máte tolik možností jak se vyřádit a určovat jak chcete vy. Pračka vás poslechne, i když to může být to poslední co se stane, podobně jako staré auto, které vás taky poslouchá, dokud mu to fyzika dovolí. Jak jste tedy asi pochopili, tak tento zážitek je velmi intuitivní. Na druhou stranu, pračku není třeba nějak moc nastavovat. Pokud si tuto pračku kupujete kvůli symbolické pořizovací ceně a to ostatní je druhotné, pak věřte, že stačí zmáčknout tlačítko a ostatní bude na pračce.
V závěru je třeba říci, že takovéto staré pračky jsou sice letité, ale neschopné určitě ještě také nejsou. Dovedou prát prádlo podobně dobře, jako nejnovější pračky té střední třídy. Vždyť princip praní je někdy od půlky minulého století stále stejný, jen se díky počítačové technologií vylepšil a zpřesnil. Pokud se tedy ptáte, jestli lze i v dnešní době pračku používat nejen na praní špinavých montérek, pak říkám ano, lze jí používat i k běžnému praní, jen je třeba se připravit na vyšší spotřebu vody. Na druhou stranu, dnešní pračky se snaží tak šetřit vodou, až je to pro vaši kůži nezdravé. Spotřeba elektrické energie také není tak hrozná, jak by se mohlo z marketingových kampaní proti starým věcem zdát, tak že ani zde se nekoná žádná velká tragédie. Nebojte se tedy klidně si pračku koupit. Jistě velmi dobře poslouží.
Philco W40
Pračka Philco W40 byla a je legendou mezi produkty Philco, které u nás byly k dostání. Na našem trhu se první kusy objevily již počátkem 70. let. Pračka těžila z rostoucí popularity minulé generace WF 942. Je důležité zmínit, že pračka Philco WF 942 připravila pro W40 ideální startovní podmínky. WF 942 si již mohlo koupit více lidí, než minulou generaci WF 842, která byla asi stejnou vzácností, jako vidět bílou vránu. U WF 942 to bylo díky výhodnému obchodu elektromotory za pračky již jinak. Praček Philco WF 942 již bylo prodáno mnohem více, navíc se tyto pračky trefily do období 60. let, kdy zhruba od poloviny 60. let, započalo mírné uvolnění. Toto uvolnění mělo dva následky - prvním byla snaha napravit nedostatek praček na trhu, druhým následkem bylo jakési soutěžení o zákazníka, v našem případě byl k pračce dán například prací prostředek na několik měsíců zdarma. Díky výše zmíněnému se praček WF 942 prodalo dosti, aby si lidé vyzkoušeli a navzájem sdíleli kladné ohlasy na Philco. A do tohoto příhodného období přichází na náš trh Philco W40.
Jak již je tradicí, začínáme hodnocením vzhledu pračky. Začnu pohledem do doby uvedení. V době svého uvedení byl design pračky velmi zdařilý. Vyrovnané proporce, žádné extravagantní experimenty, prostě konzervativní, ale elegantní. Na designu W40 jsou ještě patrná 60. léta minulého století. Pračka působí přívětivě a hrany nejsou příliš agresivní. Rovněž dražšími materiály se nešetřilo - kov a chromovaný kov... Radost pohledět. Z dnešního pohledu lze design již prohlásit za dávno překonaný, ale i dnes má své kouzlo. Jen je potřeba tento design ihned neodvrhnout a chvíli se dívat. Na W40 je jasně patrný odkaz WF 942 a to když se podíváte na 3 funkční tlačítka na středu panelu. Rovněž celý panel až na násypku jasně připomíná WF 942. Pokud se z panelu přesuneme ke dveřím pračky, pak se opět nekoná nic nového a to celé platí o zbytku přední strany, tedy až na násypku, která je oproti WF 942 na boku. Bočnice nezaujmou kromě prolisů snad ničím. Zadní strana, která bývá ze všech nejméně vidět je pak okupována přípojkou pro přívod vody, přívodní šnůrou a víkem, které po demontáži umožňuje pohodlný přístup dovnitř pračky. Na spodku pračky se pak nachází nivelační šrouby. Nyní se dejme do praní. A začněme plnícím otvorem. Plnící otvor je dostatečný. Do bubnu je třeba prádlo vložit tak, aby bylo pokud možno vyvážené. Pokud tak neučiníme, pračka se nám "pomstí" v podobě pazvuků a vibrací při odstřeďování. Také nesmíme zapomenout, že naše W40 je stavěna na 5 kg prádla. Když se nám podaří do bubnu pračky vyrovnaně vložit prádlo, pak se můžeme podívat na programy, které jsou k dispozici. A hned první program je na velmi špinavé prádlo při 95 stupních celsia. Teplota je na dnešní poměry brutální a tento program je ideální pro čištění pračky, ale na prádlo jsem ho zatím nepoužil. To druhý program už je použitelnější - mírně špinavé prádlo při 60 stupních celsia je program dobrý pro například ložní prádlo. Ovšem asi nejpoužívanějším programem bude trojka - barevné prádlo při 35 stupních celsia. Další programy si dovolím vynechat. V dnešní době bude zřejmě nejvíce používaný program 3. Možná ještě program 8 - jemné tkaniny bez odstřeďování při 35 stupních celsia - bude některými lidmi oceněn. Na druhou stranu můžeme vidět, jak se "složení" prádla za ta léta změnilo a spoustu přírodních látek nahrazují různé umělé. Máme tedy zvolený program. Můžeme zmáčknout kolébkové tlačítko "Start". Po delším podržení se nám pračka rozběhla. Pokud máme zapnuto BIO, pak proběhne "biologické" praní, tedy praní, které má za úkol pomoci při odstraňování těch nejvíce "nerozlučných" skvrn s prádlem. Pračka je tedy v chodu. A po napuštění vody si uvědomíte jednu věc - kolik vody ta "potvora" potřebuje. Ano velkou slabinou tohoto modelu je spotřeba vody a to hlavně na předepírku. Pokud chcete nějakého ekologa "oddělat" pak toto je ideální příležitost. Pokud však máte tchýni dermatoložku a nemáte spolu dobré vztahy, pak věřte, že po ukázce hladiny vody a množství pracího prostředku si k vám tchýně bude chodit prát. Určitě se tím vaše vztahy výrazně zlepší. Vraťme se však vážněji k W40. Ano předepírka má spotřebu, ale nebojte, samotné praní má spotřebu o něco menší. Ihned po zapnutí pračky se ovšem rozjede koncert - programátor Holcer. Ano tato věc dokáže udělat z nudného praní poslechový ráj. Programátor je oproti mladším modelům mnohem méně tichý a dává jasně najevo, že se něco děje. Po předepírce je na řadě praní. Na otočném kolečku, které nám ukazuje v jaké fázi praní se nacházíme jsou 2 červené pruhy. Tyto pruhy nám říkají, kdy dochází k ohřevu vody. Tento ohřev vody je signalizován červenou kontrolkou, která se rozsvítí. A to je celá věda po stránce elektrické. Na této pračce je nejsložitějším mechanismem ruka, která otáčí kolečkem a vybírá prací program. A mezi tím co nám tedy pračka pere, můžeme se kochat, jak se převaluje voda v bubnu. Dalším nezapomenutelným zážitkem je máchání a odstřeďování. To se dějí věci. Pračka má třecí tlumiče, což jí dodává velkých sil a vibrací. Kdo neviděl a neslyšel, tak asi nepochopí. Samozřejmě majitele Tatramatek zklamu, ale možná by jim to přeci jen něco připomínalo. Máme dopráno a protože se nám nechce čekat, než se buben zcela dotočí, tak ho prostě otevřeme. Ano tato pračka nemá žádnou automatickou pojistku. Pokud se bojíte, pak můžete manuálně uzamknout dvířka pračky za pomoci šroubováku, nehtu, nebo mince,... Otevřeli jsme tedy dvířka pračky o chvíli dříve a můžeme buben přibrzdit a poté prádlo vydělat. No a pokud je třeba, můžeme se podívat na filtr pračky. O královském přístupu k filtru by se dala psát pochvalná recenze, ale to možná jindy. Zde se omezíme na konstatování, že údržba je nehorázně jednoduchá a pohodlná. A když na to dojde, čerpadlo pračky dokáže překousnout mnoho.
V závěru asi není moc co dodat... Tato pračka určitě není pro každého. Už je to přeci jen starožitnost. A pokud by se někdo zeptal, který bazarový model Philca bych mu doporučil, pak by to byla určitě W401, nebo pozdější W483X. Tímto ale určitě nechci odradit lidi, kteří by byli stejní blázni jako já a tento model si chtěli koupit. Určitě je tato pračka nezklame a bude věrně sloužit do roztrhání.